Nejsem přívržencem velkých proklamací, hesel či sloganů, neboť jen málokdy vystihnou pravou podstatu toho, co zaštiťují. Často se tak rychle z dobré a oduševnělé myšlenky může stát jen prostý výkřik ztrácející se mezi tisíci či spíše miliony slov současné „přemedializované“ a „hyperinformační“ doby. Svůj pohled jsem změnil na letošní Národní svatováclavské pouti, kde Dominik kardinál Duka ve svém kázání připomněl citát z článku Sv. Václav napsaný Karlem Čapkem 18.12.1938 dva dny před jeho smrtí.
Pod praporem svatého Václava musí někdo jít, a ne o tom jen příležitostně a teatrálně řečnit nebo ustrašeně šeptat a radit druhým, zvláště svým dětem, aby se do ničeho nezapletli.
Výstižně několika slovy popsal to, co se snažím sám vyjádřit už velmi dlouho a marně. Mluvíme a nekonáme. A trpíme tím všichni, minimálně my Češi a trpím tím sám. Zvolil jsem tedy tato slova jako své motto, abych si je neustále připomínal.
Napsat komentář