17.6.2022
Industry Open je celkem ne moc známý projekt zaměřený na zviditelnění industriálních památek Plzně i celého Plzeňského kraje. My si s Haničkou z nabídky, která je dostupná na stránkách projektu INDUSTRYOPEN.CZ vybrali dvě: Spalovna odpadu ZEVO Plzeň a Komentovanou prohlídku úpravny vody.
Návštěvu spalovny odpadu v Chotíkově, tedy ZEVO (Zařízení na Energetické Využití Odpadu), jsme plánovali navštívit snad už od jejího uvedení do běžného provozu v roce 2019. Ale vždy to bylo ve stylu „až se to tak nějak bude hodit“. Teď nás to v rámci festivalu tak trochu „trklo“ a tak vyrážíme. K našemu velkému překvapení jsme tu sami. Až v průběhu se k nám připojuje ještě jedna paní, takže průvodce pro nás má hodně, opravdu hodně času a plánovou dvouhodinovku vyplňujeme bezezbytku. Po úvodním teoretickém bloku, kde si člověk uvědomí, spoustu aspektů spojených s odpady. Třeba že většina odpadu byla původně obalem, nebo že ve skladbě odpadů bezpečně převládají plasty. A také že ne každý plast, který se vytřídí se dá využít pro recyklaci, takže bohužel velká část vytříděných plastů stejně skončí v plamenech. Ale to není marnivost či neschopnost, jak uvádějí někteří „přemoudřelí“ lidé. Je to prostě dáno celkem jednoduchou logikou a zřejmými důvody, kterými jsou různé halové prvky či těžké kovy, které se prostě recyklací z dané hmoty neodstraní. A dnes je trendy vyrábět z recyklátu kde co, což je jistě chvályhodné, nicméně z byť lehce toxického recyklátu bych nechtěl ani plaňky na plot, natož něco více kontaktního, takže to celkem chápu. Snad časem technologie pokročí a využitelnost plastů bude vyšší. Zatím alespoň na své „poslední“ cestě bezpečně produkují elektřinu a teplo pro Plzeň. Mimochodem, v letním období je tato spalovna s tepelným výkonem 31,7 MW schopna ohřát teplou užitkovou vodu pro celé sídliště Lochotín, tedy pro nějakých 30 tisíc obyvatel! A pak následovala vlastní exkurze od zavážky odpadu, přes kotel až turbíně a generátoru elektřiny a dokonce i na střešní terasu, odkud je fantastický výhled do krajiny i na ikonický komín spalovny, který je vidět z široka daleka.
Po plzeňské vodárně, přesněji úpravně vody jsme pošilhávali také poměrně dlouho. Ovšem buď byly kapacity prohlídek vyčerpané, nebo byl zase covid a nebo rekonstrukce, takže se nám možnost návštěvy tak nějak pořád vyhýbala. Až se to povedlo teď v rámci Industry Open. A stálo to za to. Jednotlivé části moderního zařízení na úpravu říční vody z Úhlavy, která je jediným zdrojem vody pro Plzeň, na tu pitnou dle platných předpisů, s kapacitou až 1000 litrů za sekundu jsou místy opravdu zajímavé a to jsme z bezpečnostních důvodů viděli jen některé. Obrovské usazovací nádrže, impozantní armatury a mohutná potrubí či filtry, ve kterých speciální materiál filtrolite a aktivní uhlí dávno nahradili klasický křemičitý písek. Navíc, byť je celý areál úpravny celkem rozlehlý, vlastní úprava probíhá v několika málo budovách, které jsou však zajímavě členité a ukrývají i složité podzemní prostory. Navíc, jelikož se jedná o celkem kritický provoz, je vše redundantní, takže i v případě nenadálých situací bude úprava vody pro Plzeň pokračovat. V závěru prohlídky jsme nahlédli i do poměrně rozlehlé historické budovy úpravy vody tzv. systému Puech-Chabal, který zde s kapacitou 400 litrů za sekundu fungoval od roku 1926 až do roku 1997. Dnes jsou v tomto unikátní prostoru sádek, kde člověk může zahlédnout i jesetera dorůstajícího i přes 2 metry s hmotností klidně přes 100 kilo. Impozantní pohled na takové monstrum, kterak nevzrušeně proplouvá pod hladinou nádrže.
Napsat komentář